On-line deník z ciziny

zážitky, tipy, rady a cokoli, co mě zrovna napadne :)

středa 1. května 2013

Jak jsem se rozhodla stát au-pair


Bylo to ke konci března 2013. Já byla čerstvě po rozchodu s přítelem, se kterým sem žila a postupně zjišťovala že skola, od které jsem čekala něco naprosto jiného, mě vlastně nebaví a nenaplňuje. Vždycky jsem moc chtěla do ciziny, poznat jinou kulturu, naučit se jazyk, cestovat a tak podobně, jako o tom sní většina lidí v mém věku.

A právě proto jsem šla na VOŠ cestovního ruchu, bohužel ale, mě škola příliš nebaví. Čekala jsem jiný systém, přeci jen jsme tam všichni dospělí lidé a myslím, že na naší škole jde až příliš vidět, že prioritou je zkrátka střední škola a my jsme jen "ti druzí" a tak příležitostí k opravdovému cestování nám škola příliš nenabízí a úroveň výuky jazyků mě taky příliš neoslnila.

Začala jsem tedy koukat na internetu alespoň po možnosti odjet na velké prázdniny pracovat do anglicky mluvící země, jenže nic moc se mi nelíbilo a tak mě napadlo, že bych jela jako au-pair jen na letní měsíce. Bohužel, se však ukázalo, že poptávka po takové možnosti značně převyšuje nabídku a tak jsem se z minuty na minutu rozhodla, že do školy dál chodit nebudu a odjedu minimálně na rok.

Zavolala jsme do Student Agency, domluvila si pohovor v Praze. Také jsem se zaregistrovala na stránkách http://www.aupair-world.net/ a rozhodila sítě. Obrovskou náhodou jsem si ale další den psala s dobrou kamarádkou, která mi, když jsem jí o svém rozhodnutí řekla, dala kontakt na svou bývalou spolužačku s tím, že bude odjíždět z Británie a hledá za sebe náhradu. Ačkoli jsem si psala i s jinými rodinami,absolvovala jsem pohovor ve Student Agency (a po jejich přístupu jsem smlouvu rozhodně nepodepsala! Opravdu je lepší jet bez agentury!! ) a dokonce proběhlo i pár skypů, velmi jsem doufala, že mi vyjde rodinka přes tu známou. Přeci jen rozhodla jsem se jet bez agentury a jet do rodiny "prověřené" se mi zdálo ideální. Skype s touto rodinou proběhl 4.4. a já byla nadšená.

Budoucí HM se mi zdála velice milá, slečna, po které mám nastoupit také a tak jsme se dohodly. Zítra už budu kupovat letenku :-) . Ostatním rodinám jsem se samozřejmě omluvila s tím, že mám takovouto příležitost a že jsem se rozhodla jí přijmout.

A tak jsem se vlastně z ničeho nic, bez dlouhého váhání, rozhodla stát se au-pair :-) Tento blog pak zakládám proto, že myslím, že nám docela chybí. Stránek o tom, jak se stát au-pair je mnoho a mnoho, píše se tam na co si dát pozor a podobně. Ale stránek, kde pak děvčata popisují své zážitky (ve více než jendom dopise) zase tolik není. Pokud na to bude čas, ráda bych právě sem psala své všední zážitky, včetně toho jaké to s novou rodinou je, co jsem se naučila, zažila a viděla. Prostě jen další internetový deníček, jen (alespoň doufám) s pár užitečnými radami navíc.

Denisa

2 komentáře:

  1. Taky o tom přemýšlím. VŠ mě nebaví a na vysněnou školu jsem se bohužel nedostala. Jenže mám problém, že nemám zkušenost s dětma. Tak nevím, jestli mám vůbec šanci. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zkušenosti s dětma nejsou tak úplně podmínkou, spíš plusem.. Navíc jako zkušenost můžeš napsat i třeba to, že si s kámoškou hlídala její/tvoje mladší sourozence nebo tak :)

      Vymazat