On-line deník z ciziny

zážitky, tipy, rady a cokoli, co mě zrovna napadne :)

neděle 2. listopadu 2014

Goodbye Morocco...

Je to už pár týdnů, co jsem odletěla z Maroka. Poněkud předčasně a nečekaně oproti původní dohodě, ale společnost pro letošní rok uzavřela destinaci a tak se nedá nic dělat. Vím, že jsem během léta moc nepřispívala, ale nebyl na to čas :) Myslela jsem, že až přijedu, napíšu jeden (nebo možná dva) články, kde to nějak shrnu všechno, jak brilantní nápad, že? Teď už se mi to ale tak jednoduché nezdá, protože ať už teď zpětně napíšu cokoli, vždycky bude něco, na co omylem zapomenu... Bohužel... Pokusím se ale sepsat aspoň něco z toho :)

Zažila jsem v Maroku skvělé časy, tedy upřímně, ne že by za to mohla ta země jako taková.. Abych pravdu řekla, ať už se říká cokoli (Maroko je evropské, bla bla bla.. ) Kecy v kleci, je to turisticko-arabská země jako každá jiná. Tudíž za mě... Stačilo :D!!! Spíš se mi tam líbilo, protože jsem poznala fajn lidi a odvezla si úžasné zážitky na krásné léto, divoké pláže, srandu v animačním týmu i na skvělé lidi z české agentury s nimiž jsem pracovala ☺.. Dokonce i vzpomínky na naše klienty, ne vždy úplně pozitivní, ale některé zase nezapomenutelně milé a tak :)






O MÉ PRÁCI
Práce animátorky u dětí mě bavila, ale pravdou je, že já jsem vlastně přes léto tak úplně animátorka nebyla, jelikož do našeho hotelu jezdilo hrozně málo dětí celkově a já navíc pracovala jen pro Čechy (teda ne, že bych se s francouzskými dětmi měla jak domluvit, haha ) měla jsem obvykle jedno až tři dětičky.. Takže jsem většinu času byla spíš taková chůva :D... Zase :D! Ale i tak jsem si užila spoustu srandy, děti jsou někdy tak upřímné... V období letních prázdnin, když běžel i francouzský miniklub jsme pak s dětmi občas nacvičovali dětské představení, což bylo vždycky rozkošné :) Ačkoli secvičit to s hordou dětí + těmi mými českými prcky, kteří se s nimi nedokázali domluvit a se mnou, když já jsem ne vždycky byla schopná pochopit, co po mě ostatní animátoři chtějí (ach ta jazyková bariéra), moje schopnost rozumět francouzsky se tam sice o dost zlepšila, ale většinou to stejně nebylo zdaleka dost. Nebo se podceňuju... Byl občas vážně na hlavu postavený úkol :D...  Ale dělala jsem to ráda, protože se aspoň moje dětičky pak necítily vyčleněné.



Úterky jsme pak měli vyhrazené pro Gala večer. Což znamenalo hezké šatičky, tvář cvičené opičky, občas velmi umělý úsměv, společnou večeři v kongresovém sále hotelu, oslavu narozenin klientů, kteří je měli během svého pobytu na hotelu a následné představení. Moulin Rouge nebo 90.léta. Když jsem přijela ani za živého Boha by mě nikdo nepřinutil se s nimi na to podium postavit, ale během léta jsem nakonec přece jen došla k tomu, že to dělat chci a nakonec se mi to tak líbilo, že mi bylo děsně líto když jsem to s nimi hrála naposledy ☺ Popravdě, jsem PŘÍŠERNÁ tanečnice, takže jsem jim tam moc nepomohla a i když jsem vlastně neměla tolik tanečků, vždycky jsem byla schopná to podělat :D... Nebýt naší Zuzanky (tímto ti zlatíčko děkuji!! ) asi bych v 95% ani nebyla schopná být na podiu, když jsem tam být měla a kdybych tam byla, stejně bych nevěděla co mám dělat a kde.. Já si totiž nejen nejsem schopná zapamatovat co mám mít na sobě, ale kroky tanců a místo kde mám stát, to bych si nejspíš nezapamatovala ani kdybyste mě mučili :D...  Upřímně, Zuzí, poslední 90.léta bez tebe mi dala vážně zabrat !!  Ale za tu srandu to stálo, vždycky jsem se po představení cítila děsně dobře, tak jakože důležitě, haha :D...

Původně jsem zde chtěla popsat i takový obecný den animátora, ale pak jsem si to rozmyslela, ono totiž lidi žijí s představou, že tahle práce jsou vlastně jen takové placené prázdniny, což ale nejsou! Ovšem kdo si to chce myslet, ten si to bude myslet dál, takže by ten popis byl zbytečný. Když tak vám ten náš den popíšu soukromější cestou než zde ☺ Navíc náš den byl stejně docela odlišný od dne normálního animační týmu, přeci jen jsme byly jen dvě.. Jedna k dětem a jedna k dospělým. Je to ale práce jako každá jiná, má své klady i zápory a může jí dělat jen člověk, který jí má rád a hlavně má rád lidi. Ne vždy je to ale slast, mně se třeba vyhnuly nemoci, ale když jsem viděla svojí kolegyňku, jak s antibiotiky hrdě šla provádět sportovní aktivity s lidmi a na slunci i ve vodě, i když její stav byl na postel a spánek.. Ráda bych poznamenala, že takto si asi prázdniny nepředstavuje nikdo že ☺

Občas naše práce zahrnovala i různé masky, malování na obličeje (i naše), převleky a podobně.

                                          Někdy to byla vážně docela legrace

                                         A někdy jsme se na to tvářily takhle

Musím přiznat, že mě to s dětmi bavilo nejvíc, když jsem byla občas u dospělých tak mám srovnání ☺ Měli jsme spoustu aktivit jako hry, vyrábění, malování, malovali jsme na obličej speciálními barvami, chodili jsme do místní ptačí Zoo a na zmrzku, občas jsem  děti (když jsem si vážně byla jistá že jsou hodně a poslouchají a hlavně když jich byla vážně málo, max 2 ) vzala na vyhlídkový vláček po městě. Hledali jsme v areálu hotelu pirátský poklad (který jsem předem připravila a uschovala), měli jsme k tomu namalovanou mapu a vyráběli pirátské vlajky. Samozřejmě když to počasí dovolilo chodili jsme se koupat do bazénu a spooooustu dalšího.  Já jsem ale vážně měla štěstí, že Maroko není moc vyhledávaná destinace rodinami s dětmi, protože myslím, že kdybych byla někde, kde je dětí mnohem víc jako třeba na Djerbě a tak, neměla bych to s nimi tak v klidu a bylo by to psychicky asi o dost náročnější. Zase by se dalo dělat mnohem víc skupinových aktivit a her o které jsme takhle byli trošku ošizeni, protože zkoušet třeba olympiádu se dvěma dětmi bylo docela komické, i když jsme to nepřestali zkoušet ☺









K UZAVŘENÍ TÉTO KAPITOLY
V Maroku jsem poznala spoustu úžasných lidí! Ať už se jedná o kolegy z Čech či z ciziny. Měla jsem se tam báječně, získala spoustu nových zkušeností, viděla jsem zase jiný kus světa a jinou kulturu. Nebylo to vždy lehké, ale stálo to za to!! Pokud někdo chcete jen "na zkušenou" do ciziny, doporučuji tohle mnohem spíše než vybrat si au-pair. Pravda, mluvit budete u českých agentur převážně česky, takže je to asi spíše pro ty, kterým nejde o to, naučit se jazyk.

Z celého srdce děkuji všem, kteří mi umožnili tohle báječné léto prožít i přežít ☺



To my foreign colleagues ☺ I don´t know if  you follow my blog, but if so.. Thank you for everything! It was a pleasure to work with you, thank you for being patient with me because I know it wasn´t easy and the language barrier was difficult for all of us, but I am gratefull for the possibility to meet all of you and I really hope I´ll see you again ♥