25 dní do odjezdu

Tak se mi to hezky krátí... Začínám být nervozní!  Přemýšlím, co si vzít s sebou, co tu ještě zařídit a udělat.. Snažím se užít si tu dobu, kdy jsem ještě tady a tak s rodinou pojedu na výlet do Českého Krumlova a snažím se také dělat hodně fotek :).. Zjistila jsem totiž, že aktuálních fotografií moc nemám a chci si s sebou nechat některé vyvolat. Moc se do UK těším, ale po rodině a některých kamarádech se mi už teď stýská :) Udělala jsem malou (vlastně docela velkou) změnu i u sebe a ufikla jsem svoje dlouhé vlasy. Včera jsem je nechala střihnout z délky do pasu na délku těsně pod ramena a sestříhat. Je to prý hezké, mám lehkou hlavu ale i tak si přijdu zvláštně :D.. Ale aspoň jsem se v podstatě zbavila zbytku černé barvy a snad mi teď narostou vlasy zdravější.

Také už mi dorazil hřejivý plyšák pro Katie, je moc krásnej a tak heboučkej, že bych si ho nejradši objednala taky :D... Ale je docela těžký, takže místo abych si dělala radost plyšákem (a zabíral mi kila v kufru) tak jsem si udělala radost jinak a koupila jsem si kartáč na vlasy Tangle Teezer , z toho mám velikou radost! V UK si určitě pořídím ještě i kabelkové vydání :)

Vaření

Opět se mi o něco zkrátil čas do odletu :) Občas tak přemýšlím o tom, jakou mají Britové kuchyni - co jsou zvyklí jíst a podobně. Vím, že budu občas vařit pro děti ve své HF a že HM má ráda ke každému jídlu zeleninu. Mám trochu strach z toho, jak děti přijmout mé vaření. Neříkám, něco uvařit umím, ale jsou to spíše česká jídla. Neumím upéct maso, spíš umím udělat nějaké ty omáčky (kuře na paprice, koprovku atd), guláš, bramboráky, šunkofleky a podobné věci.. Tak si říkám, jestli mi to děti alespoň občas sní, je mi jasné, že na to nejsou zvyklí. Stejně jako nejsem zvyklá já na britskou kuchyni. Samozřejmě zvládnu udělat i věci ve stylu "těstoviny+co dům dal" ale nevím nevím, jsem z toho na rozpacích :) 

Ale dneska jsem si řekla, že mám alespoň jídlo, které snad chutná každému, kdo má rád sýr a rajčata :) Má osvědčená "véča" a zároveň jeden s mých nejoblíbenějších "sandvičů". Dám ho sem, třeba se někomu z vás bude hodit návod na superrychlou a snadnou večeři nebo snídani :) 

Bagetka s olivovým olejem zapečená s plátkovým sýrem dle vaší chuti  - já dávám nejraději sýr typu madeland, na to mozzarelu (když je pod tím ještě ten plátkový sýr tak totiž  bageta nenavlhne od mozzarelly a je křupavá!), rajčátka a posypat bazalkou či oblíbenou bylinkou. Doporučuji! Rychlé a  velmi chutné! 

Ps: vím, že celozrnné pečivo je zdravější, ale stejně mi to s bílou bagetkou přijde lepší :)

Představím se

Mám pocit, že bych měla napsat i něco málo o sobě, aby blog nebyl úplně anonymní. Jmenuji se Denisa, pocházím z Karlových Varů a ráda poznávám nové věci a místa, čtu,chodím cvičit, ven s přáteli a také ráda koukám na některé seriály a filmy. Jsem hodně upovídaná a veselá.

Blog jsme založila za účelem zapisování svých zážitků z ciziny. Původně jsem ho chtěla jako čistě au-pair blog, ale pak jsem si uvědomila, že au-pair nelze být celý život ale touha po cestovat tím nevymizí :) Tento blog, bude něco jako můj deníček. Najdete zde příspěvky z mé au-pair dráhy, z dob kdy jsem dělala animátorku, ale také z výletů, dovolených a podobně.

Reigate letecký pohled

Na toto video jsem narazila na youtube! Můj budoucí domov.. Vypadá malebně :)

Skype s Káťou

V neděli jsem si skypovala s Káťou, to je nynější au-pait mé budoucí rodiny. Takovej holčičí pokec, praktických otázek jsem měla jenom pár. Ale krom tlachání mezi holkama, jsem se zajímala i o věci jako třeba gynekolog a antikoncepce a podobně.

Že mají v UK antikoncepci zdarma, jsem už věděla, ale přesto jsem se radši ptala. Prý je to pravda, mám si vzít krabičku a letáček a prý se mi budou snažit dát co nejpodobnější (ale údajně maj antiny dost hormonální, což možná bude pro mě trochu problém, protože já mám naopak nízkohormonální - a pěkně drahou). To jsem zvědavá :)

Mám velikou radost! KONEČNĚ jsme se shodly na dárečku pro Katie! Sice to nebude nic s Hello Kitty, ale Káťa říkala, že má ráda plyšáky. Tak jsem si vzpomněla na zvířátka do mikrovlnky. Pokud by někdo nevěděl o co jde, tak ve videu je to vysvětlené poměrně přesně. Dokonce uvažuji, že si jednoho na mazlení pořídím i pro sebe  Až se mi bude stýskat, ať se mám k čemu tulit ( ne není mi 5, ale plyšáci jsou rozkošní i v dospělosti, když jich není plná postel  )

Také jsem si všimla, že má v pokoji mnoho fotek a uvědomila jsme si, že bych si také s sebou měla nechat vyvolat fotky rodiny a přátel :) 

Pozvání od rodiny

Dostala jsem od HM pozvánku i průvodní dopis :)

Byl velmi dlouhý a obsahoval vše od jejich pracovní doby, přes tu mou až po to jaké kroužky děti navštěvují. Také v něm bylo i co mi rodina bude hradit (kurzovné do školy a členství ve fitku) více méně většinu těch věcí už mi HM řekla na skypu, ale bylo fajn mít to ještě takhle napsané. Přeci jen u skypu je člověk nervozní a pak přemýšlí, jestli třeba porozuměl a podobně. Takže se docela hodí mít to ještě takhle sesumírované. Byla jsem překvapená, když jsme si psaly o jídle, prý si hodně potrpí na zeleninu (sice jí v tom podporuji, hlavně děti by jí jíst měly.. jenže já sama na ní zrovna nejen, tak jsme zvědavá :-D )

Mimochodem, jelikož bych po roce dvou v UK možná ráda jela i do Francie (vždy jsem pro ní měla slabost, ale bohužel nebyla příležitost a v pubertě ani snaha se učit jazyk), zakoupila jsem si v Praze učebnici pro samouky. Koukala jsem i na kurzy ve městě, kde budu. Ráda bych si (dle času a možností) zaplatila aspoň takovou tu klasiku jako jednou týdně večer kurz :) Tak mi držte palce, ať mi to vydrží. Francouzština je krásný ale velmi těžký jazyk, tak jsem sama zvědavá jak dlouho pro něj budu odhodlaná :)

První dárečky pro rodinu

Na spoustě stránek jsem četla, že dárky pro rodinu (zvláště pak pro děti) se nemají podceňovat. Prý často pomohou překonat počáteční rozpaky. Ještě nevím přesně, co koupím holčičce a HF, ale pro HM a jejich syna už jsem snad vhodné dárečky nalezla. HM prý ráda vaří, klučina má rád rugby a fantasy knihy, holčička Hello Kitty a HF rugby a počítače. samozřejmě chci s sebou přivézt rodičům i něco typicky českého. Jsem z Karlových Varů, takže povezu Becherovku a oplatky, taková klasika.. Ačkoli přiklonila jsem se k Becherovce Lemond, protože klasická prý u Britů příliš neuspěla (abych se přiznala u mě teda také ne..).

Zatím jsem objevila v jednom menším krámku v Praze dárek pro HM. Vím, že prý ráda vaří, ale nechtěla jsem jí přivézt kuchařku, to mi přišlo blbé. Nicméně našla jsem rozkošný pořadač na recepty, s krásnými papírovými "kapsičkami" a podobně:

Napadlo mě, že až doma uvaříme nějaké typicky české jídlo, mohla bych ho vyfotit, na rub fotky pak napsat recept a vložit ho do kapsičky "recepies from" aby to bylo trochu osobnější :)

A klučinovi jsem hledala o něco déle, nic méně nakonec jsem se zeptala kamaráda, co také rád fantasy, jaké knížky četl ve 12.. Já sice taky četla fantasy, ale Harrym Potterem Brita asi neoslním a hádám, že Stmíváním kluka také ne :D... Nakonec jsme spolu vybrali Nekonečný příběh a Světla severu. Neverending story mě nadchla, ale bohužel v ČR nakonec není v angličtině k dostání :-( Se Světly severu ale byla docela sranda, ty jsem také četla (krásná kniha!) ale za boha mě nenapadlo, že kvůli filmu přejmenovali i knihu. Kniha totiž byla zfilmována pod názvem "Zlatý kompas" ale nakonec jsem přece jen našla a včera večer objednala (samozřejmě jsem si nejdřív nechala od jejich au-pair zjistit, zda to už nemá). Navíc mě napadlo, že pokud se mu kniha bude líbit, budu mít i co mu koupit k případným narozeninám a Vánocům, jelikož má pokračování :)

Před cestou část 1.

Jsou jisté věci, které nás čekají všechny a patří mezi ně (krom výběru rodiny a pohovoru) také věci jako 1. zdravotní pojištění, 2. jízdenka / letenka 3. různé úřady 4. u některých také vyřízení u mobilního operátora

1. Zdravotní pojištění

Pokud se rozhodnete na delší dobu (6 a více měsíců) vycestovat do zahraničí, je nutné odhlásit se u své zdravotní pojišťovny a udělat cestovní pojištění. NE připojištění ale opravdové pojištění. Nevím,jak je to u krátkodobějších pobytů ale u dlouhodobých si zajdete udělat cestovní pojištění od určitého data (já si ho dělala zrovna včera a mám ho od 12. 6. 2013 do 11. 6. 2014) a těsně před odjezdem se od toho samého data jako máte na cestovním pojištění necháte odhlásit ze své pojišťovny, odevzdáte kartičku a po návratu domů v ní doložíte smlouvu o cestovním pojištění. Pokud budete v cizí zemi alespoň těch 6 měsíců a více, nebudete zde nic doplácet :)

2. Jízdenka/letenka

Musíte se rozhodnout jak chcete cestovat. Osobně jsem zvolila letecky, protože se mi zrovna nechce absolvovat x hodinovou cestu autobusem, když tento čas ještě mohu strávit s rodinou :). Navíc letenky lze zakoupit u nízkonákladových společností za slušné ceny + si ukrátíte cestu. Letenku jsem si platila online (pozor, pokud vám platba nepůjde provézt, zavolejte na svou banku a zeptejte sem zda máte aktivovanou kartu pro online placení, já neměla a co to bylo nervů než sem zaplatila :D) a pak vám na email přijde faktura, kterou si pro jistotu vytiskněte :). Mám letenku až na 12.6. a u společnosti, přes kterou poletím, je online odbavení zavazadel až 30 dní před odletem, tak jsem zvědavá, jak se s tím poperu. Potom sem vše napíšu :)

3. úřady

Tohle bude u každého jiné, spíše se to týká studentů, kteří na základě statusu studenta pobírají od státu nějaké příspěvky, takže na to univerzální postup nemám :) Hlavně si ale nezapomeňte v čas zjistit, zda máte platné cestovní doklady!!

4. Mobilní operátoři

Samozřejmě, budete také řešit jak s telefony. Buď můžete mít českého operátora a spoléhat na roaming (což se mi zdá drahé), nebo si na místě pořídíte jejich simku. Já mám O2 a měla jsem telefon na dvouletou smlouvu. Přišla jsem do O2, řekla, že chci odcestovat a že se z něj chci vyvázat. Kupodivu ani s tím nebyl problém. Doplatila jsem pouze telefon, abych neměla závazek a tarif jsem si zatím do června nechala. Bylo mi řečeno, že v červnu mám přijít cca týden před odletem a bude mi udělán (za poplatek 100 Kč) tzv. "nulový tarif" což znamená, že mé číslo mi zůstane zachováno po dobu, co budu za hranicemi a až ho budu chtít opět používat, jen si ho opět nechám aktivovat. Platit nic nebudu, proto ten nulový tarif.

Před odjezdem je nutné toho zařídit celkem dost, proto sem píšu rady alespoň na něco :)

První kontakt aneb otázky pro/od HF

Pokud se člověk rozhodne stát au-pair, čeká jej nejen dopisování ale také telefonát či skype s jeho budoucí host family. Co od toho ale čekat? Člověk je trochu nervozní, bojí se jaký udělá dojem a taky zda bude rozumět. Vyměníte si pár mailů či zpráv a pak se dohodnete, že si zavoláte. Na co se ptát a na co se ptají rodiny vás?

Asi je to všude trochu jiné ale základní věci budou stejné :)

Rodiny se vás budou ptát (a to jak v psané formě tak i potom během volání) jaké jsou vaše zkušenost s dětmi, proč chcete odjet, na jak dlouho chcete odjet,co byste dělali kdyby se například dítě zranilo, nebo kdyby nechtělo ráno jít do školy a podobně. Většina rodin se také bude ptát, zda máte přítele/přítelkyni a jste připraveni na dlouhé odloučení. Mně se také některé rodiny ptaly, zda jsem už byla déle z domova a jak jsem to snášela. Rovněž se budou ptát, zda chcete navštěvovat jazykovou školu, jaké máte zájmy a jaký je váš zdravotní stav. Nebojte se, že nebudete rozumět, rodiny jsou velmi trpělivé a chápou, že chcete odjet abyste se naučili jazyku. Učebnicové znalosti je proto nepřekvapí :)

Na co se máte ptát vy? Hodně věcí vám při skypu sdělí rodinka sama a tak se ani nebudete muset ptát, ale pokud by vám něco z těchto věcí rodina zapomněla říct sama od sebe určitě se ptejte na to, kolik hodin týdně budete pracovat, za jaké kapesné, co si hradíte sami a co vám hradí rodina (jestli třeba školu nebo tak). Co bude přesně náplní vaší práce, zda budete někdy hlídat přes noc atd. Hlavně se ale zajímejte o děti -> kolik mají dětí, jaký mají mezi s sebou vztah, co je baví, zda dobře přijímají nové au-pair (a jestli už vůbec nějakou au-pair rodina měla), věk, nemoci, alergie, jejich koníčky, zda mají rády školu a také jestli mají domácí mazlíčky a zda se o ně budete starat. Také se určitě zeptejte rodiny, které dny budete mít volné a zda s nimi např. budete moct jezdit na výlety a podobně.

Je důležité vyjasnit si, zda se vás rodina opravdu chystá přijmout jako nového člena rodiny. Myslím, že pobyt pro au-pair je takový, jaká je rodina a čím lepší bude, tím hezčí bude i pobyt. Alespoň zatím tomu věřím :)

Jak jsem se rozhodla stát au-pair

Bylo to ke konci března 2013. Já byla čerstvě po rozchodu s přítelem, se kterým sem žila a postupně zjišťovala že skola, od které jsem čekala něco naprosto jiného, mě vlastně nebaví a nenaplňuje. Vždycky jsem moc chtěla do ciziny, poznat jinou kulturu, naučit se jazyk, cestovat a tak podobně, jako o tom sní většina lidí v mém věku.

A právě proto jsem šla na VOŠ cestovního ruchu, bohužel ale, mě škola příliš nebaví. Čekala jsem jiný systém, přeci jen jsme tam všichni dospělí lidé a myslím, že na naší škole jde až příliš vidět, že prioritou je zkrátka střední škola a my jsme jen "ti druzí" a tak příležitostí k opravdovému cestování nám škola příliš nenabízí a úroveň výuky jazyků mě taky příliš neoslnila.

Začala jsem tedy koukat na internetu alespoň po možnosti odjet na velké prázdniny pracovat do anglicky mluvící země, jenže nic moc se mi nelíbilo a tak mě napadlo, že bych jela jako au-pair jen na letní měsíce. Bohužel, se však ukázalo, že poptávka po takové možnosti značně převyšuje nabídku a tak jsem se z minuty na minutu rozhodla, že do školy dál chodit nebudu a odjedu minimálně na rok.

Zavolala jsme do Student Agency, domluvila si pohovor v Praze. Také jsem se zaregistrovala na stránkách http://www.aupair-world.net/ a rozhodila sítě. Obrovskou náhodou jsem si ale další den psala s dobrou kamarádkou, která mi, když jsem jí o svém rozhodnutí řekla, dala kontakt na svou bývalou spolužačku s tím, že bude odjíždět z Británie a hledá za sebe náhradu. Ačkoli jsem si psala i s jinými rodinami,absolvovala jsem pohovor ve Student Agency (a po jejich přístupu jsem smlouvu rozhodně nepodepsala! Opravdu je lepší jet bez agentury!! ) a dokonce proběhlo i pár skypů, velmi jsem doufala, že mi vyjde rodinka přes tu známou. Přeci jen rozhodla jsem se jet bez agentury a jet do rodiny "prověřené" se mi zdálo ideální. Skype s touto rodinou proběhl 4.4. a já byla nadšená.

Budoucí HM se mi zdála velice milá, slečna, po které mám nastoupit také a tak jsme se dohodly. Zítra už budu kupovat letenku :-) . Ostatním rodinám jsem se samozřejmě omluvila s tím, že mám takovouto příležitost a že jsem se rozhodla jí přijmout.

A tak jsem se vlastně z ničeho nic, bez dlouhého váhání, rozhodla stát se au-pair :-) Tento blog pak zakládám proto, že myslím, že nám docela chybí. Stránek o tom, jak se stát au-pair je mnoho a mnoho, píše se tam na co si dát pozor a podobně. Ale stránek, kde pak děvčata popisují své zážitky (ve více než jendom dopise) zase tolik není. Pokud na to bude čas, ráda bych právě sem psala své všední zážitky, včetně toho jaké to s novou rodinou je, co jsem se naučila, zažila a viděla. Prostě jen další internetový deníček, jen (alespoň doufám) s pár užitečnými radami navíc.

Denisa