On-line deník z ciziny

zážitky, tipy, rady a cokoli, co mě zrovna napadne :)

úterý 30. července 2013

Hledání č.2

Tak je to tady.. Moc jsem nepsala, protože poslední dva týdny ani nebylo o čem, byla sem totiž v poměrně velké nejistotě. Moje rodina mi před nějakou dobou řekla, že se mnou má problémy v jídle a podobně, jak už sem tu psala  a že máme 2 týdny na to, to nějak vyřešit. No 2 týdny uplynuly v pátek a nikdo nic neřešil. Tak jsem to včera nevydržela a včera večer sem se jich zeptala, jak se rozhodli. Byli překvapení, že o tom chci mluvit! A já jsme řekla, že ano, že chci.. Protože zkrátka potřebuju vědět, zda mám hledat rodinu a od kdy. Tak mi nakonec řekli, že ano, že se rozhodli že mám hledat novou rodinu. Pořád mají problém s mým jídlem a tak. Zeptala jsem se jich, jestli je to opravdu jediný problém a oni, že prý děti jsou se mnou v bezpečí, že se snažím, uklízím a všechno a že jsem si tu rychle našla kamarády a tak.. Jenže tím přesně narazili na to, nad čím sem delší dobu přemýšlela. Zda rodině nevadí, že s nimi netrávím své volno a jezdím s holkama na výlety a podobně. A vlastně nejdřív řekli, že jim to nevadí, že to oceňujou ALE, že by radši někoho kdo bude trávit čas hlavně s nimi. Takže v podstatě... Jim to vadí, jen to nechtěli tak říct

No já jsem tedy začala hledat novou rodinu, ke které bych ráda nastoupila 1. září, tak mi držte palce ať to tak vyjde :)

úterý 23. července 2013

Cambridge 21.7.2013 aneb výlet k Martince

Tenhle víkend jsem strávila u kamarádky doma. Byly jsme tam samy od soboty do pondělí, takže když jsem konečně dorazila, vydaly jsme se nakupovat (dvě holky, takže co jinýho :D ) v Hitchinu. Nakoupila jsem si (zase) plno věcí. Večer jsme chtěly jít do kina, ale protože jsme si neprozřetelně nezarezervovaly vstupenky, trochu jsme ostrouhaly. Místo toho jsme nakonec šly do místního pubu, ale nepobyly jsme úplně dlouho. Osazenstvo se totiž ten večer skládalo z poněkud vyšší věkové kategorie ☺

Další den jsme jely na výlet do Cambridge. Město se mi hrozně líbilo. Spousta malebných uliček a zákoutí + samozřejmě zase spousta obchodů :D.. Prošly jsme si centrum, obhlídly univerzitu. Já poslala pár pohledů, koupila si suvenýr, pak jsme zašly na oběd, nakupovat a tak podobně. Problém jsme měly spíš na cestě zpátky. Martinka řídí, takže jsme jely autem a zaparkovaly na kraji města na park and ride a pokračovaly do centra autobusem. Jenže ten den byl ve městě maraton a tak některé ulice byly uzavřené, takže se Martinka radši zeptala, kde pak na cestě zpět autobus staví. Když jsme ale odpoledne přišly na zastávku nic tam nejelo, náš autobus tam totiž nakonec vůbec nestavěl.. Řekla bych, že se pan autobusák zapomněl zmínit, že tam staví jen kvůli tomu maratonu ale po jeho konci  už pak ne :D:. Takže jsme tam chvíli tvrdly ještě s jedním mladým párem a nakonec jsme zjistily, že musíme úplně někam jinam :D.. Jinak byl výlet ale moc hezký ☺

Největší překvapení jsme ale obě měly až později.. Přijedou nás totiž o víkendu navštívit naši společní kamarádi! Tenhle víkend se to naplánovalo a v sobotu už je mám vyzvednout v Londýně, jak já se těším ♥ ! Víkend strávíme opět u Martinky (její rodina je stále pryč) a budem se obě těšit z dobré společnosti ☺










pátek 19. července 2013

Čekání a den otevřených dveří v Reigate Priory school

Moje story s rodinkou stále pokračuje. Mně se tady moc líbí, hrozně ráda bych tu zůstala, mám ráda děti a myslím, že i oni mně. Nicméně v pondělí jsem dostala něco jako "ultimátum"  - kvůli jídlu.

Prostě máme 2 týdny na to, abychom se rozhodli, jestli jsme pro sebe ti praví. Rodince vadí, že já nerada maso a že to děti vidí. Snažím se dělat jinak vše, o co mě požádali. S dětma si hraju, co to jde. Uklízím jako nikdy v životě, snažím se jíst jinak vše. Ale s masem je prostě boj no, každej na to není. Myslím, že děti mě maj taky rádi. Snažím se, seč můžu, tak doufám, že si mě nechaj. Ale pro jistotu i hledám dál :-( Sice řekli že minimálně do konce prázdnin bych směla zůstat a stále se počítá i s návštěvou našich, ale že pak bychom to museli nějak vyřešit.. Jsme ráda, že aspoň mám trochu času, kdybych fakt musela odejít. A taky že ta návštěva našich platí, protože už mám nejen letenky ale i vstupenky do Madame Tussauds, Sea Life, Hop on and off autobus a podobné věci :) Už se moc těším až přijedou!

Jinak sem dneska byla s dětmi na dni otevřených dveří u nich ve škole. Bylo to úžasný, škola tu vypadá naprosto jinak než v ČR. Hrozně přátelská, žádné strohé lavice, sešity a nazdar. Tady dětí sedí ve skupinkách, učitelé podporují jejich tvořivost projekty a podobně. Naprosto mě to okouzlilo prohlížela sem si projekty "mých" dětí, evidentně mám šikulky :) Prošla jsem si školu, která je vyzdobená výtvory dětí, i jejich fotografiemi a podobně. Jde vidět, že děti se do školy těší (což je něco, co z ČR moc neznám).

+ Jsem se zapomněla zmínit, že v neděli jsem byla na výletě v národním parku Seven sisters. Bylo to moc hezký, ale nemá smysl o tom psát celý článek, protože jsme tam moc dlouho nepobyly. Holkám se nechtělo chodit a tak si myslím, že tam časem určitě pojedu s někým znovu a projdu to pořádně.. Takhle jsme tam spíš jen "byly", než že bych z toho měla vážně nějaký velký zážitek. Chvíli jsme seděly u moře, já zase nevydržela a zkusila ho a tak :)

¨
A jedno foto by Laura Ats :)


Zítra jedu na návštěvu k Martince do jejího města/vesnice na dámskou jízdu. Budu tam od zítřka do pondělí tak pak zas zásobím fotkama a snad brzo poinformuju, jak se rodina rozhodla. Vážně bych tu ráda zůstala, jsou milí a děti jsou prostě fajn... 

pondělí 15. července 2013

Londýn s Klárkou 13. 7. 2013

Tak jsem v sobotu opět byla objevovat kouzlo Londýna. I když ve 30ti stupňovém vedru to nebylo zrovna lehké :D... Vydala jsem se s další au-pair Klárkou na Borough market (díky Martince za doporučení), kde se natáčel třeba 3. díl Harryho Pottera (vstup do Děravého kotle, ale ne že bychom ho snad našly :-D ...) nebo Bridget Jonesová.

Potom jsme přes Tower Bridge, Trafalgar a Národní galerii procházkou došly k Buckinghamskému paláci a k parlamentu, aby jsme okoukly Big Ben.




Sranda byla v metru, kde jsem prostě po chvíli bloudění vytáhla obří mapu a rozložila si jí přímo tam, neboť jsme za boha nemohly zjistit, jak se sakra dostat na Baker street, kde jsme původně chtěly navštívit muzeum Sherlocka Holmese.  Shodly jsme se, že to vezmeme přes Madame Tussauds, protože bylo vedro a nechtěly jsme být moc venku.. No na Sherlocka Holmese už se jaksi nedostalo, protože jen fronta před Madame Tussauds zabrala víc než 2 hodiny a prohlídka něco přes 3.. Ale stálo to za to!! Vždycky jsem si myslela, že je to prostě jen muzeum voskových figurín a ani jsem nic moc nečekala.. Celou dobu jsem přemýšlela nad tím, jestli to šílený čekání vůbec stojí za to.. Jenže tam zdaleka nebyly jen figuríny. Bohužel z těch nejzajímavějších věci se nedají pořídit fotky ( i když příště se alespoň o pár pokusím..) ale nám se nejvíc líbila část, kde když projdete už téměř celé muzeum nasednete do napodobenin londýnských taxíků a ty vás provezou historií Londýna. Je to NÁDHERA! Pohyblivé figuríny, zvukové efekty a vidíte vše, třeba i stavbu katedrály sv. Pavla a podobně. Já jsem byla nejvíc nadšená z výstavy Marvel :) Komiksové postavičky Klárku moc nenadchly, za to já z toho byla hotová víc než většina dětí haha :D... Ovšem Klárka na konci taky, protože se nejednalo jen o pouhé figuríny (i když ta Hulkovo byla vážně monstrozní a úžasná!) ale také o 4D film. Film byl animovaný a mohl mít tak 10 - 15 minut. Ale rozhodně nejzajímavějších 15 minut, co jsem v kině zažila!!  3D filmy mě nikdy moc nebraly, zas až tak efektní mi totiž většinou nepřijdou a otravuje mě, že musím mít na očích dvoje brýle (jedny dioptrické). Naštěstí v sobotu jsem ale měla čočky a bylo to úplně o něčem jiném! Celou dobu sem měla pocit, že se všeho doopravdy můžu dotknout a nebyla jsem zdaleka jediná, kdo často i uhýbal letícím předmětům.. A zbytek efektů? Když to vypadalo, že všude stříká voda, skutečně jste cítili vodu, zrovna tak vzduch a podobně, bylo to naprosto úžasné! Trochu sem se bála, že vylezu z kina celá mokrá, ale bylo to spíš jen orosení ale na efekt naprosto dokonalý! Navíc to nebylo jen pár efektů za film, ale opravdu celou dobu se něco dělo. Jsem z toho tak nadšená, že jsem se rozhodla vzít tam v srpnu i naše a zopakovat si to, myslím si, že i jim se to bude líbit :-) !




                             Nezdá se vám, že Johnny vypadá poněkud naštvaně :)?
















Ale mám takový dojem, že Jessica Alba asi modelem nestála, tohle byla jediná figurína, kde mi přišlo, že se moc nepodobá...





pátek 12. července 2013

První měsíc za mnou

Ani nevím jak začít, kdybych psala tenhle článek ráno, pěla bych samou chválu. Jak se tu mám dobře, jakou mám super rodinu a jak moc se mi tu líbí. Vůbec by mě nenapadlo, že poprvé půjdu spát s pláčem. Nějak se mi moc nestýská, vážně se mi tu líbí a čas v UK si užívám, rodina se ke mně chová mile - možná až moc. Dneska jsem měla pracovat jen půl dne, pooodvádět děti do školy, uklidit dům a pak sem měla mít volno a jít večer s holkama si (vůbec poprvé) někam posedět. Což se všechno stalo. Ráno jsem odvedla děti do školy, uklidila dům (prach, vysávání, vytírání, koupelny a wc, dokonce sem utírala prach i mezi šprušlema na zábradlí a kartáčkem čistila odpady) i když sem měla odpoledne volno, byla sem doma (krom chvilky v bance) a tak sem vyprala dvě pračky oblečení, zapnula a vyklidila myčku atd.. Dokonce sem si naivně myslela, že sem udělala něco navíc a že budou rádi, že to nemusí dělat oni.. No přišla jsem domů v 11 a měla sem moc dobrou náladu, protože večer s holkama sem si moc užila. Sedly jsme si v malé hospůdce popíjely Pimms a v 11 sem byla doma. Fran a Tom už byli zpátky z akce, na které večer i s dětmi byli. Tak jsem si šla chvíli povídat s nimi do kuchyně a nedopadlo to zrovna nejlépe. V 11 v noci mi bylo řečeno, že sem špatně uklidila, protože zrcadlo a vodovodní kohoutky se zdají být čmouhaté, tak sem musela ukázat, čím sem to utírala atd. To jsem udělala a nějak se to nelíbilo. Další problém je, že prý trávím úklidem málo času. Bylo mi řečeno, že mám dělat 3 hodiny týdně (většinou mi to ale trvá dýl, což nějak neřeším, moc mi to nevadí, říkám si že třeba sem prostě pomalejší a je to. Zkrátka končím až dodělám dům a ne přesně po 3 hodinách), jenže teď mi říkají, že předchozí au-pair to trvalo klidně i 5,6 hodin.. Mně by to nevadilo, zas se tu nepředřu abych nemohla uklízet 5 hodin týdně, jenže předtím mi říkali, že si nepřejou, abych to dělala nějak moc dýl.. Přitom jsem měla pocit, že vážně dělám všechno, co mi řekli a i něco navíc, když se mi zdá, že je to někde potřeba.. Co se ukázalo jako další problém (a ve městě bych ho vážně nečekala!) je, že si "neužívám" čas ve společnosti hmyzu. Moje HM mi řekla, že jí vadí, že nejsem nadšená z pavouků a červů a že si přeje abych byla, protože chce aby děti byly. A že chce, abych se jich zkusila dotýkat, abych to překonala. Což je na mě ale s dovolením trochu moc. Prostě tyhle věci nemám ráda a vážně se ničeho z toho netoužím dotýkat. Vadí jim, že "nejsem sportovní typ" protože dávám přednost sportům spíš jako tanec a fitko a plavání, než jízdě na kole a podobně.. Tak teď nevím, co si o tom mám myslet. Čekala bych leccos, ale vážně se nechci dotýkat ani červů ani ničeho podobného a opravdu sem se dnes poprvé rozbrečela. Vůbec nevím, co si o tom myslet. Navíc i to, že sem vyprala nebylo nakonec dobře. Zdálo se mi, že je v koši halda prádla, tak sem to roztřídila a dala prát,pověsila, sundala a dala na hromadu na žehlení. Jenže nakonec se prý nemělo prát. Prý sem to měla nechat až do zítra kvůli školním uniformám. Jenže v papírech mám napsáno, že mám hodit věci vyprat vždy, když se zdá, že je to třeba. Nic víc.. To jsem udělala. Tak teď sem z toho hodně smutná, protože mi HM řekla, že si o tom chce v pondělí promluvit a já vůbec nechápu, jestli mám teď potíže nebo ne.. Navíc hodinovej rozhovor dnes v noci se nezdá dost a já mám nervy na pochodu :-( Měla jsem na pondělí plány (mám mít volno), které radši zruším a uvidím, co mi řekne.. Nekřičela nebo tak, říkala mi to v klidu.. Ale mě to tak rozložilo, vůbec sem nevěděla, co na to říct.. Ok, klidně úklidem strávím víc času, však si nahoře dám sluchátka  a až dole skončím aspoň nemusím jít ten den do fitka, to mi nevadí. Ale představa toho, že po mě někdo bude chtít abych se jako au-pair dotýkala červů je na mě vážně, ale vážně příliš :-( Mám ráda obě děti, jsou hrozně milé a je s nima legrace.Jejich sourozenecký pošťuchování je většinou docela srandovní a krom občasných výpadků jsou vážně moc fajn :) Ollie je moc chytrej, pořád něco čte a tak, což se mi moc líbí. Vypráví mi o svých oblíbených knížkách a dokonce mi nabízí, abych si je půjčila. Katie ráda dovádí na trampošce a to já taky docela můžu, takže si tuhle část práce vcelku užívám. Ale co dělat s tím zbytkem vážně netuším.Úklid, když mi přesně řekne, co mám teda zlepšit, klidně budu dělat déle, žádný problém. Ale s tou havětí po mě chce moc :-( Každej prostě nemá rád tyhle věci, děti tím nějak neobtěžuju. Když něco vidím v domě, tak se snažím to v klidu vynést, nebo dojdu pro Toma, ať to vynese abych to zbytečně nezabíjela. Což je u mě docela velký sebeovládání, protože pavouci atd mě k smrti děsí.. Ale dotýkat se toho a "užívat" si ten čas prostě asi nejsem schopná a opravdu to nechci dělat a ani pro to nevidím důvod :-( Doufala sem, že Fran jako psycholožka tohle pochopí, ale nezdá se.

Tak teď nevím, co si o svém první měsíci myslet. Měla jsem pocit, že si vedu docela v pohodě. Nejsem žádnej mistr, to neříkám, ale v rámci možností jsem myslela, že sem nezačala úplně špatně. Jenže teď se zdá, že téměř vše, co sem dělala bylo špatně.. Jsem fakt zvědavá na pondělí...

pondělí 8. července 2013

Opalovačka na pobřeží 8.7.2013

Počasí nám přeje a tak jsem využila volného dne k výletu. Jely jsme se s Klárkou opalovat do Brightonu (výlet jako takový nás sem ale čeká asi v neděli, dneska šlo fakt jen o pláž). Přijely jsme poměrně brzo, už před 10. hodinou, protože Klárka volno neměla a tak jsme zde nemohly být až do večera ale jen do 15. hodin :) I to ale stačilo, aby se Klárka pěkně spálila..

Máme to dosud nějakou tu 3/4 hodinku vlakem takže "no problem" :)

Ráno nás celkem šokovalo, spousta odpadků po pláži atd, ale naštěstí tam vlítla četa a bylo po problému a nás čekal úžasný den - moře, pláž a sluníčko. Moře je opravdu VELMI studené, přesně jak se říká :) Ale na rychlé osvěžení to jde vydržet a krásně vás osvěží.

                       Pravda - Klárka tady na té fotce se vstupem do moře trochu váhala

A ani já nebyla přesvědčená, že tam vlezu :) 


Ale mám důkaz, že se to dalo zvládnout





Většinou jsme se ale prostě jen opalovaly a užívaly si sluníčka a přemýšlely nad tím, jak je to fajn, moci se jen tak rozhodnou, že je teplo, tak pojedem na odpoledne k moři a ne k rybníku jako doma :D... 



Oběd jsme si připravily z domova, abychom se na pláži neokrádaly o čas tím, že bychom šly někam do restauračky nebo tak, takže jsme měly takovej menší piknik na pláži a jediné, co nám občas pokazilo pohodu byli zvedaví arabáči. Těm je vážně jedno jak holka vypadá, hlavně že je to HOLKA a otravovali snad každou :-/ Tak jsme se shodly, že budem předstírat, že neumíme anglicky haha :D.. Ne tak těžký úkol, pro dva nováčky v UK.

Ale byl to vážně krásný den, připadaly jsme si jako na dovolce a vůbec ne v práci :) Jeden z nejpohodovějších dní, co jsem tu zažila, skutečně prázdninový :)

Zde pohled na pláž a hned pod tím já a Klárka na odchodu :)