On-line deník z ciziny

zážitky, tipy, rady a cokoli, co mě zrovna napadne :)

středa 20. listopadu 2013

První sníh je tu

No vážně, tak dlouho mi trvalo, než jsem se dohrabala k sepsání dalšího blogu, že vytrvalý déšť přešel dnes v noci na otravný sníh. Víte, já miluju Vánoce. Být to po mým všude by to od listopadu vypadalo, jako by nám Vánoce přímo vybouchly do obličeje a celý svět by zpíval "All I want for Christmas is youuuu" a sledoval Lásku nebeskou :D.. Jenže! Jsem ujetá na výzdobu a světýlka a třpytky a podobně... Ale vážně ne na tu bílou břečku! Sníh bych brala jen přesně na 24.12. a pak bych ho celý rok zas nemusela vidět.. Ať si sněží na horách, ale kdo je na to zvědavej ve městě a na silnicích a chodních? Grrrr ☺!!
No není nad to, probudit se do tohohle



Ale konec o sněhu.

Tenhle týden jsem si konečně byla zařídit konto! Samozřejmě, musím do banky znovu dodat ještě nějaký doklady, co chtějí od mojí rodiny, ale paní byla na tolik hodná, že mi konto zařídila i na moje dobrý slovo a tu trochu dokladů, co jsem měla, když jsem slíbila, že do konce příštího týdne jí dodám zbytek. Díky bohu, bez konta jsem se tu totiž cítila trochu jako bez ruky. Ono se to nezdá, ale dneska se dělá všechno přes internet a kupte si třeba letenky, když nemáte konto že, jak je asi zaplatíte.. Samozřejmě v ČR konto mám, ale na to si odsud jen těžko můžu ukládat peníze...  Takže hurá, konečně budu zase "kompletní" :D...

Taky jsem tenhle týden měla super víkend! Vyprosila jsem si volnou i sobotu (první od doby, co tu jsem!) a užila jsme si jí s kamarádkou, taky Češkou, v trošku českém stylu :) Uvařila mi totiž mojí vytouženou omáčku :D.. Udělala dobrou rajskou a i když se ten den celé vaření (i pozdější moje) neslo dost ve znamení improvizace, pochutnala jsem si. Oni Frantíci sice možná rádi jídlo, ale na české pokrmy se tu určité věci dost špatně shánějí, zejména některé druhy koření. Vlastně jsem se zapomněla zmínit, že mám zajímavý zážitek. Štráduju si to takhle u nás na autobus do města a najednou mě zastavilo policejní auto. Něco na mě zažvatlali a já čuměla jak péro z gauče :D... Nerozuměla jsem ani slovu a ani po mojí prosbě, zda by mohli mluvit pomalu, se nic nezměnilo.. No nakonec jsem vyrozuměla, že chtějí moje ID a měli milion divných otázek typu proč tu jsem, u koho bydlím a podobně. No řeknu vám, nic příjemnýho. Tak jsem rovnou pak volala Danielle, abych se jí zeptala, zda je to normální. A ta mi pak volala zpátky, že už byli u nás! Prý aby si ověřili, zda je to pravda.  Že prý je tu poslední dobou plno veksláků, tak kontrolujou každýho, koho neznají. A moje "nemluvení" francouzsky se jim zdálo nanejvýš podezřelé.. No děkuju pěkně teda :D!

Později jsem se sešla v Lyonu s Jessicou, u které jsem ten den přespávala. Vydaly jsme se spolu na nákup, slíbila jsem jí totiž uvařit vývar a udělat štrůdl. No, jak už jsem řekla, taky nastala těžká improvizace, ale jíst se to dalo. Ačkoli už se nemůžu dočkat polívky od babičky :D.. Ale štrůdl se docela povedl, těsto na croissanty posloužilo dobře ☺... U Jessicy se mi moc líbilo, měla ten večer bejbáč a její 3 au-pair holčičky měly radost, že je s nimi doma ještě někdo, nehledě na to, že moje neschopnost mluvit francouzsky pro ně byla přímo fascinující a kdykoli jsem se pokusila říct něco FR měly z toho neskutečnou radost ☻.. Navíc jsem se seznámila i s jejími, velmi multikulturními, host rodiči. Mamina znala dávno všechno z toho, co jsem se chystala uvařit i se správnou výslovností :D.. Jsou hodně zcestovalí a otevření novým kulturám, dokonce žili dřív v Thajsku, takže co se týče různých národních kuchyní mají přehled, i co se týče třeba židovských jídel a podobně.. Bylo to zkrátka zajímavé :)


Jinak, je 20. listopadu a jak jsem řekla, jsem blázen do Vánoc, takže už jsem samozřejmě začala s nějakými těmi nákupy. Chtěla jsem si tu už udělat i výzdobu a koupit miniaturní stromeček, ale v obchodě, kde jsem byla, měli jen černý a.. Ehm pardon, ale jsou to Vánoce, ne Dušičky! Ale pořídila jsem drobnosti pro holky. Jelikož hraček mají asi milion a moc si jich neváží, chtěla jsem něco (ne moc drahého) hezkého, ale i užitečného. Přeci jen, jako aupair nemáte moc peněz a pak, když za ně koupíte něco dětem, nechcete zrovna vidět, jak to hned zničí že.. Narazila jsem ale na rozkošnou sadu v Yves Rocher. Obě holky milujou všechno, co je růžové a třpytí se to, navíc jsou děsný parádnice. Takže jsem koupila rovnou 2 stejné sady, aby se nehádaly (to je tady totiž samozřejmě na denním programu ☺ ). Je to třpytivý sprchový gel s vůni malin a kakaa, krém na ruce a balzám na rty. Jen maličkost, ale holky pořád ještě věří na Ježíška, já tu na Vánoce ani nebudu, takže je to vlastně jedno a vím, že se jim to bude líbit. Pořád za mnou chodí a chtěj si něco takového půjčit a vždycky by se zbláznily radostí, když je nechám použít svůj krém na ruce :) Samozřejmě už pořizuju i něco domů, ale fotky sem dávat nebudu, to by pak nebylo žádné překvápko.

Taky se blíží narozeniny naší prostřední. Z toho jsem byla trochu vedle, protože jsme nevěděla, co jí koupit a jelikož tu budu, je blbý jen tak to přeskočit že.. Nakonec jsme ale náhodou v knihkupectví narazila na krásnou knížku. Bude jí teprve 6, takže samozřejmě ještě nečte, ale na téhle knížce jsou mnohem důležitější 3D obrázky. Je v ní 10 hlavních měst a je vážně krásná. Navíc jsme měla štěstí a měli jí zrovna ve slevě za 10 Eur. Podle mě perfektní dárek :)



Žádné komentáře:

Okomentovat