1) Rodina
Inu, prázdniny máme dneškem za sebou a děti se (díky bohu) vrací do školy a já ke své běžné pracovní době. Na to se těším, mám v tomhle ohledu ráda svůj režim. Nakonec to nebyla taková hrůza, jak jsem se obávala, ale i tak si myslím, že by jim stačily i kratší prázdniny. Mamina je docela fajnová a táta (asi) taky, ale abych nekecala.. Já ho vlastně moc nevídám a když se nějakou náhodou stane, že s ním skončím sama v jedný místnosti, cítím se dost trapně a vážně nevím, co mám říkat.. Natož pak dělat :D.. Jediný, co mě trochu štve je, že stále máme trochu problém s tím, abych dostávala peníze včas. Neříkám nic, je to tak jeden dva dny zpoždění, ale to připomínání je takový trapný prostě. Navíc mám peníze dostávat v sobotu a znáte to, na víkend jsou potřeba :D... Dětičky ujdou, teď po prázdninách z nich mám trošku hlavu v pejru, to víte 3 děti dovedou bejt hlasitý a když se pak už nudí a začnou jeden druhýho zlobit, tak to prostě končí řevem... + Malýmu rostou stoličky a děcka, když jim rostou zoubky, brečí jako o život.. Chápu, bolí to, nemá jak to říct a vlastně tomu nerozumí, takže prostě pláče, co se dá dělat, to je holt normální. Tím sem se utěšovala celou dobu, ale i tak to ho neutiší že ☺ Ale v rámci možností myslím, že sem chytla dobře vychovaný děti :) Neříkám, že občas nezlobí, to ne! Obzvlášť naše prostřední je jak aprílový počasí, v jednu chvíli hodná rozkošná holčička a v druhou se válí na podlaze a řve :D.. Ale každé děti někdy zlobí, myslím, že jsou na tom některý au-pair mnohem hůř. Naše mamina z toho aspoň nedělá trágu a nehledá za každým pláčem nějakou hororovou příčinu.
Mimochodem, náš nejmenší je vážně fanda do Aut :)
2) Bydliště
Já vlastně nebydlím přímo v Lyonu, ale v přilehlém městečku Marcy l´Etoile. Je to cca 20 minut autobusem číslo 98 :). Co se týče mého "města" vlastně z něj krom parku nic neznám a prý tu ani nic není. Trochu mě štve, že sem autobusy jezdí jen do půlnoci. Je to nešikovný, když chcete občas v sobotu někam jít a poslední bus jede přesně o půlnoci (+ se na něj musíte dostat že...) a první pak v půl 8 ráno. Ale na druhou stranu máme pěknej dům a já v něm svoje soukromí a za to jsem vážně ráda. To, že člověk bydlí trošku stranou mu přeci jen skýtá opravdu možnost si odpočinout, když má volný čas. Já občas ani nevím, jestli je rodina doma nebo ne ☻
3) Lyon
Ten jsem si zamilovala! Je velký, ale ne zas tak moc. Krásný! Hlavně teď, když už se stmívá brzo (což obecně vážně nesnáším!) a člověk ho vidí rozsvícený, tak se mi moc líbí. Metro a dopravní spojení fungujou docela dobře, takže není složitý někam se dostat. Jedno z mých nejoblíbenějších míst je tu Starbucks (překvapivě :D..) a nákupní středisko Confluence, které mi před nedávnem ukázala kamarádka. Teď už začíná být trochu zima, tak ho člověk tolik neocení ALE.. Je otevřené a se spoustou "relaxačních zón" - myšleno prostě terasy s lehátky a krásným výhledem, křesílka udělaná v imitaci "lesíku", kde slyšíte zpěv ptáků a tak.. Je to.. Netradiční a dost se mi to líbí :) Už se těším na jaro, až si člověk bude moct lehnout s kafčem na lehátko a jen tak kecat o ničem :)
Zatím je to vážně Only Lyon :)
Už sem se zmínila, jak moc miluju Pumpkin latté :D ?
Kvalitka z mobilu, ale dnešní večerní Lyon
4) Jazykové dovednosti
Jsou chabé, co se týče FR. Jelikož v rodině mám mluvit pouze anglicky, tak prostě moc nepraktikuju. A samotná škola zázrak neudělá. Občas se venku snažím aspoň si objednat ve FR nebo tak, ale pravdou je, že často se mi odpovědí dostává rovnou ájině. To, že Frantíci AJ nemluví není už tak úplně pravda. Starší ne, ale mladí ano... A mně to někdy fakt štve, protože vzhledem k tomu, o kolik je pro mě ájina lehčí, mám pak tendence k ní sáhnout pokaždé že. Proto jsem se rozhodla, že i když rodina je bezva, další rok musím do francouzské rodiny, jinak se to nikdy nenaučím. Ale už ne jako au-pair. Spíš na pár měsíců nanny nebo tak. Kvůli penězům, smlouvě, pojištění atd. Au-pair se přeci jen nedá dělat pořád. Ale pak už s dětma pracovat asi nechci :D.. Jen na pár měsíců ještě pak budu muset, protože normální práci, pokud nebudu mluvit, si jen těžko najdu... Takže na rozmluvení :)
5) Co se mi na Francii nelíbí?
Ceny!! Už sem hodněkrát slyšela "Tolik kolik tam máš za aupair, maj tady lidi normálně a platí z toho i nájem!" Nechci se hádat, ale.. Tohle absolutně nemůže nikdo srovnávat. On je totiž docela markantní rozdíl v cenách. A v českých a francouzských výplatách. Ten rok to jako aupair přežiju, ale věřte mi, když říkám, že se z toho vážně nedá ušetřit. Samozřejmě, že vím, že na český peníze se to zdá ideální + neplatím nájem a tak. Ale na francouzský poměry, je to vážně jen kapesný. To aupair dostávají, kapesný, ne plat. A tomu to vážně odpovídá. Člověk si s tím v rámci možností vystačí, ale neušetří. Těžko když lístek do kina stojí 13,50 E. Kafe kolem 5 a podobně. Prostě se to vážně nedá přepočítávat na český peníze. A zas si to tu chci i trochu užít, ne jen sedět doma na zadku. Takže sem tak začala uvažovat, jak to (až dodělám svůj aupair rok) udělat potom.. A říkala sem si, že ta nanny bude docela fajn nápad. Akorát s nějakým tím cestováním budu muset počkat, až budu mít trošku větší příjem. Vlaky jsou tu hodně drahý (pro představu Lyon-Paříž 90 eur jen tam.. Letenky domů + zpět mě vyšly levněji než by mě to vyšlo do Paříže a zpátky). Tzn, že jízdenky jsou tu pro mě mnohem mnohem dražší než v Anglii! To mě mrzí, protože bych nejradši viděla z Francie všechno a hned. Ale jak říkám, ten rok to vydržím a časem určitě dojde i na to cestování:)
Závěr??
Nevím, jestli je to z těch mých řečí vůbec patrné, ale pro zatím jsem vážně spokojená. Francii jsem si zamilovala, nechci to zakřiknout, ale rodina je docela v pohodě a jsem moc ráda, že jsem se takhle rozhodla! Možná, že ještě změním názor, ale zatím musím říct, že domů se mi před létem a ani po něm ještě chtít nebude. Na to sem se Francie asi ještě dost nenabažila. A přeci jen.. Mým snem bylo žít v Paříži. A k tomu se ještě chci dopracovat ♥...
Žádné komentáře:
Okomentovat